38. kapitola - Návrat Moonyho (1. část)

24. prosince 2007 v 0:21 | margelinazv |  Harry James Potter a James Potter
Ahojky,
většina z Vás, jenž jste si přečetli můj komentář k předchozí kapitole, jste správně uhodli, že se nová objeví právě dnes. :) Jak by taky ne, když je ten Štědrý den, že? :)
Přeji Vám proto Veselé Vánoce, příjemný konec roku 2007 a ať je Váš rok 2008 plný neuvěřitelných zážitků. :)
A samozřejmě Vám děkuji za to, že mě stále čtete. :)
Vaše margelinazv

38. kapitola - Návrat Moonyho
Jakmile všichni členové Fénixova řádu opustili Grimmauldovo náměstí, zamířili James se Siriusem do kuchyně.
"Jak si můžeš být tak jistý, že jsou právě tam?" zeptal se skepticky James.
"A kde jinde by byli?" ušklíbl se Sirius, ale poté se zastavil a smutně se zahleděl na svého nejlepšího kamaráda, "Jamesi," stiskl mu rukou rameno, "i když jsem jenom jeho kmotr, i pro mě je velmi těžké smířit se s tím, co se z něj stalo, a plně chápu, jak se cítíš, ale musíš si uvědomit, že-"
Kuchyňské dveře se najednou obrovskou silou rozletěly dokořán a s dunivou ranou třískly o zeď, až se její část sesypala na zem. Vzápětí z nich vyšel rozzuřený Harry, nevnímající přítomnost dvou zkoprnělých Pobertů. Právě ve chvíli, když kolem nich procházel, se James vzpamatoval a chytil ho tvrdě za paži. Harry se na jeho ruku na své na chvíli zadíval, poté se s nenávistnými plamínky v očích napřáhl druhou rukou a udeřil ho silně pěstí do tváře, díky čemuž ho překvapený James pustil a sesunul se na zem, tisknouce si bolavé místo. Sirius se k němu ihned poté sklonil a pomohl mu na nohy.
"Ještě jednou se mě, Nebelvíre, dotkni a zabiji tě!" zakřičel, prudce oddechujíc.
"Darku, uklidni se!" napomenula ho rozhořčeně Ginny, jenž se hned po něm objevila s Hermionou a Ronem ve dveřích, a přešla k němu, ignorujíce Jamese se Siriusem, "nemůžeš si dovolit nechat se takto ovládnout vztekem! Jsi přece Zmijozel!" připomněla mu.
"Přestaň mě už k sakru poučovat, Ginny!" okřikl ji naštvaně.
"Nemusela bych to dělat, kdyby ses choval, tak jak máš!" vyčetla mu, "vždyť už jenom naše přítomnost tady porušuje všechna zmijozelská pravidla!"
Všichni přítomní se zájmem sledovali jejich hádku.
"Jak si dovoluješ mi kázat něco o pravidlech?" zeptal se útočně, "nebýt tebe tak-"
"Nebýt mě tak jsi stále ten odporný Nebelvír!"
"Tím chceš jako říct, že ti mám vděčit za to, že jsem strávil tři dny ve společnosti Mozkomorů?" zeptal se s přimhouřenýma očima, "tak to potom díky, zlato!" prohlásil sarkasticky.
"Není zač!" procedila skrz zuby.
Harry to už nevydržel, prudce si ji k sobě přitáhl a vášnivě ji začal líbat. Ginny se mu vůbec nebránila a jeho polibky hladově opětovala. Vzápětí je Harry přemístil do svého pokoje.
"Vy dva!" vykřikl poté Sirius, když si všiml Rona s Hermionou, "mi okamžitě vysvětlíte, o čem jste s ním mluvili, že ho to tak rozzuřilo! A pravdu, jinak se postarám o to, aby vás vyhodili z Řádu!" vyhrožoval jim.
"Na to nemáš právo!" namítla Hermiona.
"Ale já ano!" ušklíbl se James.
"Tak dobře!" vyhrkl Ron po chvíli napjatého ticha, kdy se vzájemně dívali s Hermionou do očí, "prostě se nedokáže smířit s tím, že pokud zůstane na naší straně, bude tě muset ochraňovat, aby tě Ty-víš-kdo nezabil, protože by mu to jinak narušilo jeho plány," odpověděl mu aspoň částečně pravdivě.
"Jaké plány?" dorážel na něj.
"A to mám vědět jak?" zeptal se posměšně, "je přece Zmijozel a s námi se baví jenom kvůli tomu, aby vás všechny, včetně Ty-víš-koho, tím štval."
"Což se mu, zvláště u tebe Siriusi, velmi daří," dodala Hermiona.
"To, ano," připustil, "ale nemění to nic na tom, že jste nám povinni jako členové Řádu, sdělit vše, co se od něj dozvíte! Jinak," pozvedl hůlku.
"Je nám to jasné," přikývl neochotně Ron.
"Tak se mi to líbí," usmál se a otočil se na Jamese, "pojď se mnou do kuchyně. Potřebuji s tebou ještě dokončit jeden načatý rozhovor," pokynul mu a vešel do ní.
"Raději bychom měli zmizet," pošeptal Ron Hermioně, vzal jí za ruku a zmizel s ní na schodech vedoucích do horních pokojů.
"Takže tě to taky napadlo, že?" ujistila se Hermiona, když si sedla na Ronovu postel.
"Jo," pousmál se, "když zůstane Harry Zmijozelem bude o mnoho silnější a snadněji porazí Ty-víš-koho, ale co potom? Jak dosáhneme toho, aby se změnil zpátky na Nebelvíra a nestal se z něj nový Pán zla?" zeptal se s obavami.
"Rone, Ginny přece říkala, že když znám původní zaklínadlo dokážu vymyslet i protikouzlo," připomněla mu s úsměvem
"No jo, ale i kdyby se ti to podařilo nevíš, jaké jsou ty další věci, které k němu náleží a navíc nejsi ani z nebelvírského rodu," zchladil její nadšení.
"To, ne," připustila sklesle.
"Hermi," přisedl si k ní a objal ji, "možná, že nevíme všechno, ale aspoň máme z čeho vycházet. A já věřím, že se nám nějak podaří vrátit našeho Harryho," usmál se.
"A tvoji sestru."
"To taky," vydechnul a políbil ji na čelo.
*
O pár hodin později ležela Ginny na posteli a poslouchala Harryho výklad o jedné z kleteb černé magie, když uslyšela radostné hlasy, ozývající se od domovních dveří.
"Kdo myslíš, že to je?" zeptala se ho.
"Nevím, ale zajdu se tam pro jistotu podívat," odpověděl ji a vstal.
"To půjdeš takto?" zarazila ho a zamračeně si ho prohlédla. Měl totiž na sobě svoje oblíbené jeansy a černou košili.
"Samozřejmě, že ne," ušklíbl se a poté se zamyslel.
"U Salazara, vždyť sis jenom rozpletl copánky! A navíc takto vypadáš jako Nebelvír!"
"No, právě," zasmál se vypočítavě, vyšel z pokoje na chodbu a poté slezl do půlky schodů, kde si sedl a zaposlouchal se.
"Ani nevíš, jak jsem rád, že jsi přijel, i když je to znovu za tak špatné situace," prohlásil James.
"Přece bych vás v tom nemohl nechat samotné," odpověděl mu klidný hlas.
Harry překvapeně ztuhl. <i>Tak ten mi tady vážně chyběl!</i> Pomyslel si ironicky.
"Ukáži ti tvůj pokoj, Moony," usmál se Sirius a otočil se ke schodům.
"Díky, Tichošlápku."
"K sakru," zaklel tiše Harry, postavil se a chtěl se rychle přemístit pryč, ale projela jím od zmijozelského náramku velmi ostrá bolest, až s výkřikem ztratil rovnováhu a skutálel se ze schodů dolů, přičemž sebou smetl Siriuse a nakonec na něm přistál.
Rychle z něj vstal, ale hned poté se znovu sesunul na zem, neboť se mu zatočila hlava ze stále sílící bolesti.
"Harry," sklonil se k němu Remus, jenž byl nejblíže, "co je ti?"
"Nic," odsekl namáhavě a pevně sevřel víčka, snažíce se před nimi ovládat.
"Ale-"
"Darku!" vykřikla utrápeně Ginny, jenž ihned vyběhla z pokoje, když uslyšela Harryho křik a i trochu cítila jeho mučení, a vrhla se k němu, "to ten náramek, že?"
Harry se zmohl jenom na přikývnutí.
"Náramek?" vyhrkl James a zadíval se na Harryho zápěstí, přičemž se zděsil, když spatřil, jak se z pod náramku linou směrem k jeho ramenu zelené jizvičky.
"U Merlina," pronesl současně se Siriusem, jenž si toho také všiml.
"Za chvíli to bude v pořádku, uvidíš," chlácholila Ginny mezitím Harryho šeptem.
James je s obavami ve tváři sledoval, odolávající touze mu pomoc, protože v této situaci by všechno jenom zhoršil. <i>Musíš být velmi tvrdý a chovat se k němu jako ke Zmijozelovi, aby v tobě viděl rovnocenného nepřítele a ne slabého Nebelvíra, jenž se neustále lituje!</i> Ozvaly se mu v hlavě Siriusovi slova.
Po pár minutách začaly jizvičky ustupovat, díky čemuž si všichni oddechli. Harry se zhluboka nadechl a vstal, odmítaje Remusovu pomoc.
"Kam si myslíš, že jdeš?" zarazil James Harryho, jakmile uviděl, že chce spolu s Ginny odejít nahoru, "zůstaneš tady, dokud si spolu pořádně nepromluvíme!"
"Nebelvíre, my spolu nemáme o čem-" začal znechuceně.
"To se mýlíš, můj synu," usmál se provokativně.
"Já nejsem tvůj syn!" ohradil se hned Harry.
"Jo? A kde jsi potom vzal ty nebelvírské dědičné schopnosti?" zeptal se posměšně s důrazem na slovo dědičné.
Harry se na něj vražedně podíval, čemuž se James vítězně usmál.
"Nenávidím tě," řekl mu chladně.
"Já vím," ušklíbl se, "tak půjdeme do obýváku, ne?"
"Ne!" stál si tvrdohlavě za svým.
"Nedáváš mi na vybranou, Harry," pozvedl hůlku.
"Nebuď směšný," řekl mu pohrdavě, "proti mně nemáš žádnou-"
"Díky, Siriusi," usmál se James a zvedl uspaného Harryho do náruče.
"Co si to dovoluješ, ty jeden zmetku!" vykřikla Ginny, ale ihned poté ji Nebelvír zmrazil.
"Siriusi, mohl bys ji prosím tě odnést do jejich pokoje?" požádal ho, "přijď poté za námi do obýváku," dodal než spolu s Ginny zmizel na schodech.
*
"To bylo velmi zmijozelské, co jsi udělal, Dvanácteráku," pousmál se Moony, sledujíce Jamese, jak opatrně pokládá Harryho na pohovku.
"Jenom se řídím Siriusovou radou," hlesl a zamračeně sledoval synův vzhled, "nedokáži se v něm už vůbec vyznat," povzdechl si.
"Myslím si, že to nedovede ani on sám," podotkl.
"Co?" podíval se na něj překvapeně.
"Ty to nevidíš?" divil se, "vždyť je úplně zjevné, že je zmatený, i když si to nepřipouští," pokýval hlavou, "Zmijozel na straně dobra, kdo to kdy slyšel?"
"Spíše bys měl říct přezmijozelovaný krvežíznivý Nebelvír na straně nenáviděného rodinného nepřítele," poznamenal Sirius a začaroval za sebou dveře.
"Vážně zábavné," pokáral ho Moony.
"No, co, je to pravda," bránil se.
James převrátil oči v sloup, naklonil se nad Harrym, probudil ho a pro jistotu od něj ustoupil. Mladík pomalu otevřel víčka, zadíval se na chvíli na strop a poté se se zaťatými pěstmi vstal, visíce přitom se zuřivě plápolajícími plamínky v očích na Jamesovi.
"Nevěděl jsem, že máš sebevražedné sklony, Nebelvíre," pronesl chladně a vytvořil si v ruce ohnivou kouli, s níž si začal nahoru a dolů pohazovat.
"A já zase, že se necháš tak lehce omráčit, můj synu," oplatil mu to s úsměvem, ale poté si musel vyčarovat třpytivě modrý štít, neboť na něj vyprovokovaný Harry hodil několik koulí.
"Neříkej mi k sakru tak!" zakřičel a hodil po něm další várku.
"Nebudu, když mi popravdě povíš vše o tom náramku, co nosíš na ruce," vyjednával s ním.
"Ty bys byl vážně ochotný mi přestat říkat můj synu a Harry?" zeptal se podezřívavě.
"Ano," potvrdil mu, "máš mé slovo, slovo Nebelvíra," dodal.
Remus se na Siriuse nevěřícně podíval. <i>Ty jsi Jamesovi snad poradil, aby intrikoval?</i>
"Slovo Nebelvíra?" ušklíbl se znechuceně Harry, "tak dobře," zasmál se nebezpečně a posadil se zpátky na pohovku, "je to Zmijozelův náramek, jenž na mě měl seslat Cruciatus, pokud bych se jakýmkoliv způsobem pokusil dostat bez otcova souhlasu ven z hradu, a tak uniknout svému trestu s Mozkomory, ale když se tak stalo, samozřejmě až po tom předávkování zmijozelstvím, ani v nejmenším jsem tu kletbu necítil," vysvětlil mu, "myslím si, že to bylo způsobeno tím, že na mě byla až příliš slabá, tedy až do dneška," odfrkl si, "otec určitě dokázal, i na takovou dálku, změnit jeho vlastnosti," pousmál se, "takže to znamená, že se nemohu ani normálně přemístit, aniž by mě nezasáhl několikanásobně silnější Cruciatus," poznamenal chladně, "musím uznat, že se otec opět vytáhl," pronesl obdivně.
"U Merlina!" zaklel James, "tobě k sakru nevadí, že tě mučí?"
"A proč by mělo?" ušklíbl se, "aspoň mě tím učí, jak lépe nedávat najevo svou bolest."
"To se mi snad zdá," hlesl a poté se neochotně zeptal, "jak ti teda mám říkat?"
"William," zašklebil se, "to je moje křestní jméno," dodal, aby ho ranil, zapálil poté v krbu oheň a fascinovaně sledoval plápolající plamínky.
"Víte, co mě tak napadlo?" ozval se po chvíli znepokojeně Remus, "co když Voldemort nezměnil jenom jeho vlastnosti, ale přidal tam i něco dalšího?"
"Co tím myslíš?" obrátil se na něj Sirius.
"Lokační-" nedořekl, neboť jako všichni přítomní vytřeštil oči na náhle se ze vzduchu zhmotnělé zlaté varování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arieva Arieva | 25. prosince 2007 v 17:31 | Reagovat

tentokrát mám 1. koment já ]:->

2 Arieva Arieva | 25. prosince 2007 v 17:32 | Reagovat

v 1. části se to asi nepočítá, co?

mno nic... :-D

ale i tak je to super povídka :-)

3 Svět Svět | 27. března 2009 v 14:37 | Reagovat

Dobrý den,

Ráda bych Vás informovala o novém webhelpu. www.naposledy.blog.cz

DEPRESE STRES DISKUSE

Se srdečným pozravem Svět.

4 maggdinka maggdinka | Web | 20. ledna 2010 v 19:20 | Reagovat

Wow, aspoň, že se vrátil Remy :-) zajímalo by mě, kde celou tu dobu byl a co dělal.
No Voldy je dobře vychcanej, nejen, že se Harry nemůže přemisťovat, ale navíc na něj seslal Lokační kouzlo. Zajímalo by mě, co za zlatý vzkaz (nebo co to bylo na konci) to je....každopádně jdu hned na druhou část :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama