8. kapitola - Zrádná moc Zmijozela (2. část)

23. prosince 2006 v 9:32 | margelinazv |  Harry James Potter a James Potter
Uprostřed velké kruhovité místnosti, osvětlené pouhým světlem vycházejícím z pochodní, se náhle objevil mladý dědic Godrica Nebelvíra, Harry Potter. <i>Kde to jsem?</i> Zmateně se rozhlížel. <i>A jak jsem se sem vůbec dostal! Vždyť před chvíli jsem byl ještě v Nebelvírské věži!</i>
"Harry Pottere," ozvalo se za ním. <i>To snad ne. Sakra!</i> Otočil se a zrak mu padl na usmívajícího se Voldemorta.
"Asi se divíš, jak ses sem dostal, že?" Harry mlčel, a tak Voldemort pokračoval, "Stačilo jen pár mistrovsky provedených kouzel a to, že máš v sobě Zmijozelovu moc, která mi ochotně pomohla."
Harry se na něj naštvaně podíval. <i>No super! Stačí, aby si Voldy jen zakouzlil a jsem tady!</i>
"Co po mě vlastně pořád chceš? Už jsem ti řekl, že se k tobě nikdy nepřidám!"
"Nepřidáš?" pozvedl obočí, "Tak proč tu stále stojíš? Už si na mě mohl dávno zaútočit nebo se přemístit, ale ty jsi nic z toho neudělal," poznamenal s úsměvem, "A víš proč? Temná strana tě velmi láká a není to způsobeno jenom tím, že máš Zmijozelovu moc. Ty sám to, tak cítíš. Nelíbí se ti snad, že jí máš? Nelíbí se ti ta možnost, že stačí, aby ses na někoho podíval a přál si, ať vzplane, že se tak stane? I když si to nechceš připustit, ve skrytu duše se ti to velmi líbí. Ta moc nad životem a smrtí. A nastane den, kdy si to konečně uvědomíš a přidáš se ke mně. Ke člověku, který tě jako jediný dokáže pochopit. Nikdo jiný, ani tvůj otec."
"To nikdy neudělám," prohlásil.
"Ale uděláš. Sám to víš. A já budu trpělivě čekat na ten den. Den, který změní život celého kouzelnického společenství. Už nebude jenom jeden Pán zla, ale dva. A tito dva, změní celé dějiny kouzelníků. Tak, jak si to přál můj předek Salazar Zmijozel. Nebudou existovat žádní mudlovští šmejdi ani nečistí. Bude nastolena vláda čistých kouzelníků!"
"Jsi šílený! Tohle se ti nikdy nepovede!" zařval na něj.
"Ale povede," řekl klidně Voldemort, "a to jen díky tobě."
"To nepřipustím! Nikdy! V životě se k tobě nepřidám!" dořekl a v ruce vytvořil ohnivou kouli, kterou na něj hodil. A pak další a další. Voldemorta se, ale ani jedna nedotkla. Smál se nad Harryho počínáním a sledoval, jak v jeho uhlově černých vlasech začínají vznikat oranžové proužky. Jeden z ukazatelů, že den jeho přidání se, na stranu zla, se pomalu, ale jistě blíží. Po asi půl hodině, Harry klesl unaveně na zem. Použil na Voldemorta i schopnosti Nebelvíra, ale nemělo to žádný efekt, jen ho to vyčerpalo.
"I když máš silnou moc, stále nestačí na mou, můj milý Harry. Protože i když mi zbyla jen jedna Zmijozelova schopnost, tak jsem stále silnější než ty. Ale jak je to možné? To strana zla mi pomáhá, ona mě dělá neporazitelným. Je mi tě líto, Harry, teď se nemůžeš ani přemístit. Neuvažoval si nad tím, že když budeš moc agresivně používat svoji moc, tak se jedině oslabíš a ani nic, tak primitivního jako je se přemístit nesvedeš," usmál se. Poté přešel k Harrymu a postavil ho na nohy. Harry se tomu vůbec nebránil, i když všechno v něm křičelo, aby tak učinil.
"A to my přece nechceme, že?" usmál se a začal s ním kráčet k jediným dveřím, které vedly ze sálu. Byly z masivního dřeva a měly vyrytý znak Salazara Zmijozela, hada. Dříve než tam, ale došli, dveře se rozletěly a stál v nich James spolu se Siriusem a Brumbálem.
"Jak jste se sem dostali?" zeptal se úplně překvapený Voldemort.
"Kouzlem, Tome," odpověděl mu Brumbál, "Vydej nám Harryho a nic se ti nestane!"
"A co by se mi mělo jako stát?" zeptal se s úšklebkem Voldemort, "Jediný, kdo proti mně něco zmůže, je tady Harry. A ten je naprosto vyčerpaný a ještě v mé moci. Takže se tě Brumbále opět ptám. Co by se mi mělo stát?"
"Ty jeden bastarde! Co jsi mu udělal?" vylítl naštvaně James.
"Já? Nic. Harry jenom zjistil, že musí příště až na mě bude útočit, uvažovat kolik má sil, aby se nevyčerpal," usmál se.
"Tati?" ozval se Harry.
"Jsem tady. Nic se neboj, já tě odsud dostanu!"
"Máš silácké řeči, Pottere. Jak to chceš jako udělat? Jedna věc je, že jsi se dostal sem, ale zpátky? Vážně nevím," zakroutil hlavou, "A ještě s Harrym."
"Má přece nás. Cožpak neumíš počítat?" zeptal se drze Sirius.
"Už mě to přestává bavit," řekl Voldemort a namířil hůlkou na Siriuse. Než ale kdokoliv stačil říct nějaké kouzlo, tak se kolem Jamese, Siriuse a Brumbála vytvořil ohnivý štít, který z posledních sil vyčaroval Harry a poté je i sebe přemístil na pozemky Bradavic. Hned poté klesl na měkkou trávu a omdlel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beruška Belluška Beruška Belluška | 30. září 2007 v 17:55 | Reagovat

Bobek! On nám omdlel? Co komu udělal..

2 maggdinka maggdinka | Web | 16. ledna 2010 v 14:01 | Reagovat

Super hezké, jen sem čekala trochu víc akce, doufala sem že James s Harryho Voldymu nakopou zadek :P ale nevadí i tak hezká kapitola, ty toho Harryho s těma schopnostma trápíš...zajímalo by mě jakou schopnost má Voldy že je tak silnej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama