23. kapitola - Ministerstvo kouzel (2. část)

23. prosince 2006 v 10:44 | margelinazv |  Harry James Potter a James Potter
Celý den se snažili Richard se Seanem přiblížit se k Harrymu, ale nepodařilo se jim to, protože byl stále s Voldemortem a Ginny zavřený v "přijímací" místnosti, kde dokončovali poslední detaily jejich akce.
"Dnes večer, mí věrní," začal Voldemort obklopen Smrtijedy, včetně Richarda a Seana, "zaútočíme na Ministerstvo pod vedením mého syna Darka," oznámil jim s úsměvem.
Vzápětí se uprostřed místnosti objevili Harry s Ginny, oblečeni do černých hábitů se zlatými lemy a kápí přes tvář.
"Sundejte si kápě," pokynul jim Voldemort.
Když tak učinili, všichni Smrtijedi se na ně se strachem podívali. Oba měli kolem čočky až k rohovce oranžovo-červené plameny, které z větší části zakrývaly jejich barvu očí.
"Čekal jsem, že přesně takto zareagujete," usmál se Voldemort, "změnil jsem barvu jejich očí, aby bylo každému hned jasné, že patří do Zmijozelova rodu, a tak se jim raději klidil z cesty," usmál se nebezpečně, "můžete si je opět nasadit," pokynul Harrymu a Ginny.
Richard nemohl uvěřit, že to Harry připustil. Vždyť jeho oči byly to jediné, co připomínalo Lilly!
"Nyní se všichni přemístěte na Ministerstvo!" přikázal Smrtijedům, kteří se spolu s Harrym a Ginny přemístili.
"Začněte okamžitě bojovat!" zavelel Harry v atriu, protože Smrtijedi jen stáli a zírali na Řád v čele s Brumbálem, který tady na ně už čekal.
Všichni ho okamžitě poslechli a začali sesílat na členy Řádu kletby.
"Co se děje?" zeptala se Ginny, když se Harry najednou zamračil.
"Připadá mi ten Richardův a Seanův styl boje nějaký povědomý," pokýval hlavou a poté rychle kolem nich vytvořil ohnivý štít, protože na ně letělo pár barevných paprsků.
"Jdeme na to," usmál se Harry, vytáhl hůlku a povzbudivě se podíval na Ginny, "nemusíš je zabíjet, stačí když je omráčíš," oznámil jí a hned poté vběhl do hloučku bojujících. Mávl rukou a členové Řádu odletěli ke zdím, kde se bolestě svezli na zem. <i>To bychom měli.</i> Usmál se, ale vzápětí musel vykouzlit štít, protože na něj letělo hned několik paprsků najednou. Otočil se a spatřil Moodyho.
"No ne," zasmál se, "Alastor Pošuk Moody."
"Expelliarmus!" vykřikl Moody.
Harry vytvořil štít, od kterého se kouzlo odrazilo a odzbrojilo Moodyho.
"Dneska není tvůj šťastný den," rozesmál se chladně a zadíval se na něj.
Moodyho obstoupily plameny, které nabývaly každou sekundou na síle. Už ho málem zabily, ale Harry najednou od něj odtrhl zrak, protože ucítil, jak mu nějaké kouzlo udělalo na paži krvavý šrám. Podíval se tím směrem a zjistil, že to byl Brumbál.
"Vás jsem hledal," usmál se vražedně
"Tak to jsem potom rád, že jsi mě našel," odpověděl mu klidným hlasem.
"To vás po chvíli přejde!" sykl naštvaně.
"Neměl by ses tak rozčilovat, Harry," řekl mu mile.
"Já nejsem Harry, ale Dark! Zapamatuj si to už konečně, ty senilní dědku!" vykřikl a rozhlédl se kolem. Stále se bojovalo, ale Smrtijedů začalo ubývat. <i>No super! Neschopní idioti!</i> Podíval se na Ginny, ta sesílala kouzla na dva členy Řádu a bylo vidět, že má nad nimi navrch. <i>Jen tak dál, zlato.</i> Usmál se.
"Máš pravdu, Harry, jsem už stár, ale přesto se mě Voldemort stále bojí," usmál se.
"Jak se opovažuješ ho nazývat jménem!"
"Jmenuje se tak, ne? Stejně jako se ty jmenuješ Harry."
"Tak dost!" vykřikl a kolem Brumbála vytryskly plameny.
"Dnes konečně opustíš tento svět," zasmál se a s potěšením se díval, jak se v Brumbálových očích objevuje strach.
"Harry!" vykřikla vzápětí Ginny a on se instinktivně otočil, ale kolem Brumbála byly i přesto stále plameny.
To, co uviděl, ho naprosto zarazilo. Všichni Smrtijedi byli buď spoutáni, nebo v bezvědomí a členové Řádu, spolu s Ginny, Richardem a Seanem, nad nimi stáli a sledovali ho.
"Co to má znamenat?" zakřičel na Ginny.
"Nech ho být!" vykřikla, ignorujíce jeho otázku.
"A proč bych to dělal?" usmál se a Brumbál vykřikl bolestí, "stojí mi v cestě!"
"Harry, to není pravda! Nestojí v cestě tobě, ale Voldemortovi!" vykřikl Richard.
"Přece jsem měl pravdu," usmál se, "Jste z Řádu."
"Ano, jsme z Řádu," potvrdil mu, "a ty sis zase vzpomněl a zůstáváš u Voldemorta jenom kvůli tomu, že si myslíš, že jsem zemřel!"
"Ty se považuješ za mrtvolu?" zasmál se Harry.
"To ty mě považuješ za mrtvého! To tys mě zabil! Harry, já jsem tvůj táta!"
Členové Řádu se na něj překvapeně podívali, jen Harry se rozesmál.
"Nikdo nemůže vstát z mrtvých a taky-"
Nedořekl, protože dva členové Řádu na něj skočili a povalil ho na zem, čímž zrušili plameny okolo Brumbála. Ostatní členově k nim poté okamžitě doběhli.
"Pusťte mě!" vykřikl a podíval se na ty dva, "Hermiono, Rone?" zeptal se překvapeně.
"Ahoj, Harry," pozdravila ho Hermiona.
"Nenapsala vám Ginny náhodou, že nemáte vstupovat do toho mizerného Řádu?" sykl naštvaně.
"Napsala, ale my jsme ji neposlechli," usmál se Ron.
"Mělo mi být jasné, že oni budou všechno vědět," usmál se Richard, zamířil na sebe hůlkou a zamumlal zaklínadlo, které mu vrátilo podobu.
Harrymu se rozšířily oči zděšením.
"Ty… ty… jak?" zeptal se zmateně.
"Sám bych to rád věděl," usmál se a objal ho.
Harry se mu ale vytrhl.
"Nedotýkej se mě!" vykřikl, postavil se a ustoupil od něj.
"Harry," přistoupil k němu blíž.
"Já… nemůžu… patřím mu... jsem Zmijozel," ustupoval od něj, "zabil jsem tě… ale… ty jsi tady… Voldemort… Dark… co když jsi jen… jen… zkouška… otcova zkouška," díval se na něj zděšeně.
"Co s ním je?" zeptala se Ginny zoufale.
"Neví, co si má myslet! Je toho na něj moc!" odpověděla jí Hermiona.
"Já ti nic neudělám!" ujišťoval ho James, ale Harry jen zmateně kýval hlavou a stále od něj ustupoval, až narazil na zeď.
"Jsi můj syn a Siriusův kmotřenec-"
"Sirius?" zeptal se Harry.
James zamířil na Seana hůlkou a zamumlal totéž zaklínadlo, které mu vzápětí vrátilo podobu.
"Sirius… jste…byli… tam… u něj… celou dobu? Viděli… jste… mě jak," zatvářil se zděšeně, "jsem zlý… umučil jsem na smrt… dosáhl svého… uhodil jsem Ginny… zbičoval mě… jsem jeho syn… syn Pána zla! Dark!"
"Nejsi! U Merlina! Jsi Harry James Potter!" ztrácel trpělivost.
Členové Řádu se mezitím postarali o Brumbála a většina z nich přemístila Smrtijedy do Azkabanu. Zbývalo jich tu jen pár, kteří sledovali Jamesovu snahu.
"Ginny mi pomohla… ale ty jsi byl… byl… zavraždil jsem tě… chladnokrevně… Harry by to neudělal… Harry by-"
"Mdloby na tebe!" vykřikl Sirius a Harry se skácel k zemi.
"Díky," otočil se na něj James a poté vzal Harryho do náruče.
"Teď už bude dobře," usmál se na něj a přemístil se s ním do Bradavic.
<i> Děkuji Mission za opravu :)</i>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adelhaida Adelhaida | 12. února 2008 v 18:41 | Reagovat

Super!!

2 maggdinka maggdinka | Web | 17. ledna 2010 v 12:23 | Reagovat

Nádhera :-) tak že by konečně? ;-) něco mi říká, že tak snadný to nebude, určitě v něm ještě zbyde dost ze Zmijozelovi moci...moc hezké a moc hezky napsané :-) máš talent

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama