22. kapitola - Tak málo v něj věříš? (1. část)

23. prosince 2006 v 10:40 | margelinazv |  Harry James Potter a James Potter
22. kapitola - Tak málo v něj věříš?
"Harry!" vykřikla Ginny a sklonila se k němu, "no tak, miláčku! Tohle mi nedělej!" vytáhla hůlku a zamířila na něj, "Enervate!"
Harry zmateně zamrkal, ale poté se zděšeně postavil a ustoupil od Ginny.
"Ne!!! To nemůže být pravda!!!" kroutil zoufale hlavou a z očí se mu řinuly slzy, "že to byl všechno jen zlý sen? Že se nic z toho nestalo?" zeptal se třesoucím se hlasem.
Ginny se místo odpovědi jen rozbrečela, přešla k němu a silně ho objala. Po chvíli se od něj odtáhla a zadívala se mu do tváře. Smaragdové oči, které ji tak okouzlily, když ho poprvé uviděla, byly teď naprosto prázdné.
"Zabil jsem tátu," zašeptal a postavil se, "stal se ze mě otcovrah!!!" vykřiknul najednou, "jak jsem jen mohl Voldemortovi uvěřit!!!" chtěl bouchnout pěstí o zeď, ale Ginny ho zastavila.
"Ty za to nemůžeš!!! Vždyť jsi ztratil paměť!!! Nemohl jsi mít ani nejmenší tušení, že to byl tvůj táta!!!"
Harry se na ni zničeně podíval.
"Řekl mi to!!! Ale já jsem byl tak zaslepený Zmijozelovou mocí, že jsem si něco takového prostě nepřipouštěl!!! Voldemort dosáhl svého!!! Už mu patřím!!!" vykřikl rezignovaně.
"To není pravda!!!" zhrozila se, "ty nikomu nepatříš!!! A už vůbec ne Ty-víš-komu!!!"
"Ale patřím!!! Tím, že jsem zabil tátu!!! Všechno Nebelvírské, co ve mně bylo, zemřelo spolu s ním!!! A to, že jsem si poté začal aspoň na něco vzpomínat, byly jen ozvěny mého Nebelvírského života!!!"
"Takže já jsem jen ozvěna?" rozbrečela se Ginny, "miluješ mě ještě vůbec?"
"Miluji!!! Až tak moc, že mi pomyšlení, že bych s tebou už nikdy nemohl být, trhá srdce!!! Ale musí to tak být!!! Stal se ze mě totiž Dark z rodu Zmijozelova!!! Už se nemůžu vrátit zpátky!!!"
"Chceš tady snad zůstat a předstírat, že si stále na nic nepamatuješ?" zeptala se nevěřícně, "to nemůžeš myslet vážně!!! Vždyť jenom na tobě záleží osud kouzelnického společenství!!! A tím, že tu zůstaneš ho odsoudíš k záhubě!!! Co to s tebou k sakru je? Tohle bys nikdy předtím neudělal!!!" zakřičela na něj, "ale já vím, čím to je!!! Tobě se tady, i přesto, že sis na všechno vzpomněl, líbí!!! Hlavně tvé zmijozelské části!!! Počítej s tím, že i přesto přese všechno, já tady s tebou zůstanu!!! A opovaž se mě přemístit pryč!!!" varovala ho naštvaně.
"Ty to nechápeš, já tady musím zůstat!!! Sám!!! Nemůžu tě vystavovat nebezpečí!!!"
"Jakému nebezpečí?" zasmála se zoufale, "to by mi hrozilo, kdybych spolu s Ronem a Herminou, jak máme v plánu, vstoupila do Řádu a to jedině od vás!!!"
"Vy jste chtěli vstoupit do Řádu?" zeptal se zaraženě.
"Ano!!! Abychom tě odsud dostali!!! Ale jak vidím, tak je to zbytečné!!!"
"Máš pravdu, to je!!! Své rozhodnutí prostě nezměním!!!" vykřikl Harry.
"Kdy mě představíš svému otci?" zeptala se najednou klidně.
"Cože?" vytřeštil oči.
"Ptala jsem se tě, můj milovaný, kdy mě představíš svému moci chtivému otci?" zopakovala trpělivě.
Harry se podíval do její odhodlané tváře.
"To nemůžu udělat," zavrhl to.
"Ale můžeš! A pokud to neuděláš, tak za ním zajdu sama!" oznámila mu tvrdohlavě.
"Tak dobře!" rezignoval po chvíli, kdy si hleděli vzájemně do očí, "něco vymyslím!"
Ginny ho vzápětí vášnivě políbila, což ho překvapilo, ale nedal na sobě nic znát. Raději obtočil své ruce kolem jejího pasu a užíval si hladové polibky, které si vzájemně vraceli. Po chvíli z něj Ginny svlékla hábit a začala mu rozepínat knoflíčky košile. <i>Musel jsem jí asi dost chybět.</i> Usmál se Harry v duchu a přemístil je do své ložnice.
Byl už večer a Harry s Ginny leželi v objetí a spali, když najednou Harryho probudil šramot v obývacím pokoji. Opatrně vstal, aby nevzbudil Ginny a obléknul si kalhoty. Potichu zamířil ke dveřím a nakoukl dovnitř obýváku. Uviděl Richarda a Seana sklánějící se nad nějakou večeří, kterou sem nejspíš přinesla skřítka. <i>Co ti dva tu zase dělají!!! Zajímalo by mě, kdo vlastně jsou. Jestli je totiž povolal otec, aby mě mohl hlídat, tak proč mi potom pomáhali, abych si vzpomněl? To nedává smysl. Určitě jsou to členové Řádu, to je jediné vysvětlení. Potom musí být ale dost schopní, když obalamutili samotného Voldemorta. I když</i>…Ušklíbl se. <i>I Snape to dokáže. Hmm… Tak si s nimi budu hrát tu jejich vzpomínkovou hru.</i> Usmál se, ale poté se zarazil. <i>Můj milý Harry Pottere z rodu Nebelvírova, dnešním večerem končí tvůj život.</i> Zamrkal, aby zahnal slzy. <i>Vítej Darku!</i> Usmál se a vešel dovnitř.
"Co tu děláte?" křikl naštvaně.
"Tvá skřítka nám řekla, že jsi tady nebyl, když ti přinesla večeři, tak jsme se sem zašli podívat," odpověděl mu po pravdě Richard.
"A vás třeba nenapadlo, že jsem spal?"
"V sedm hodin?" divil se Sean.
"No a? Byl jsem unavený," oznámil jim, "a jestli teď dovolíte, jdu pokračovat," otočil se k nim zády.
"Počkej!" zastavil ho Richard.
Harry převrátil oči sloup a otočil se.
"Ano?" zvedl obočí.
"Ty jizvičky, co máš na zádech, máš od ohnivého biče?"
"Co tě to zajímá?" ušklíbl se Harry.
Richard už otvíral pusu, že mu odpoví, když se najednou zarazil a vytřeštěně zíral na dveře vedoucí do ložnice, ve kterých se právě objevila Ginny v Harryho košili.
"Darku, copak tady děláš?" zeptala se, ignorujíce Seana a Richarda.
Jmenovaný se otočil a usmál se na ni.
"Víš, zlato, probudil mě šramot, a tak jsem se sem šel podívat a našel jsem tady tyhle dva hlídací psy," oznámil a pokynul jí, ať k němu přijde.
"Vzpomínáš si na Richarda a Seana? To oni mi řekli, jak se jmenuješ, když jsem si nemohl vzpomenout," usmál se a sledoval, jak se oba smaží ve vlastní šťávě.
"Ale jistě," zazubila se, "a já si bláhově myslela, že jsou to jenom Smrtijedi," řekla omluvně a poté se otočila na Harryho, "pojď už zpátky do postele, samotné je mi tam smutno."
"Dobrou noc," řekl Richardovi s Seanem a poté se spolu s Ginny přemístili do ložnice, kde se za nimi zamkly dveře.
Vzápětí se Richard otočil na Seana.
"Vždyť to byla Ginny!!!"
"Nekřič!" napomenul ho Sean, "tady to řešit nemůžeme!"
Jakmile se dostali do svého pokoje, tak se na sebe nevěřícně podívali.
"Víš, co to znamená?" zeptal se Richard.
"Že už není panic?" zavtipkoval Sean.
"Siriusi! To jsem nemyslel."
"Tak co?"
"Buď si Harry vzpomněl, což je velmi nepravděpodobné, protože si myslím, že by odtud hned s velkým bengálem utekl, ale to se nestalo. Spíš hned potom, co jsme od něj odešli, přemístil k sobě Ginny a ta přistoupila na to, že se považuje za Voldemortova syna a z lásky s ním zůstala. Jen jsem zvědavý, jak se před Voldemortem obhájí."
"Nejspíš se to dozvíme už zítra na snídani," podotkl Sean.
"Myslím si, že díky ní dostaneme Harryho dříve zpátky," prohlásil po chvíli Richard.
*
"Viděla jsi, jak se tvářili?" zasmál se Harry.
"Kdo to vůbec byl?" zeptala se zvědavě a přitulila se k Harrymu, ležícímu na posteli.
"Členové Řádu, kteří se vydávají za příslušníky Grindelwaldova rodu, aby mi pomohli si vzpomenout," ušklíbl se, "to, co jsem říkal v obýváku, byla pravda. Díky nim teď můžu být s tebou," usmál se, "víš, tím že jsi mě oslovila Darku, což jsem rád, si myslí, že jsi se mnou jenom kvůli tomu, že mě miluješ."
"Jenom kvůli tomu ne," zazubila se, "taky skvěle líbáš a v posteli máš neuvěřitelnou výdrž."
Harry se rozesmál.
"Tohle je nejlepší pochvala, jakou jsem kdy od tebe dostal," řekl a políbil ji.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 maggdinka maggdinka | Web | 16. ledna 2010 v 20:09 | Reagovat

skvělé :-) a navíc sem se taky nasmála :D dostalo mě tohle:
"Víš, co to znamená?" zeptal se Richard.

"Že už není panic?" zavtipkoval Sean. :D:D to sem málem spadla ze židle :D to je Sirimu podobný :D a taky ten konec od Ginny bych něco takovýho nečekala: "Jenom kvůli tomu ne," zazubila se, "taky skvěle líbáš a v posteli máš neuvěřitelnou výdrž." :D:D:D zajímavé :D
Moc super kapča, jen mě Harry štve, proč nevezme roha a proč si před nima hraje jako by se nic nedělo? nevadí, ty k tomu máš svoje důvody :-) opět další úžasná kapča :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama