13. kapitola - Voldemortův lektvar

23. prosince 2006 v 10:03 | margelinazv |  Harry James Potter a James Potter
13. kapitola - Voldemortův lektvar
"Ahoj, ahoj, ahoj!" pozdravil rozjařeně Ron Harryho a Ginny, druhý den ráno ve Velké síni.
"Dobré ráno," pozdravila je taktéž usměvavá Hermiona a spolu s Ronem se k nim posadila.
"Dobré," opětovala Ginny, Harry se jen usmál.
"Nechtěli byste jít se mnou a s Ginny se po snídani projít?" navrhl po chvíli Harry.
"Nemůžu," odpověděl Ron a poté dodal, "A ty ani Ginny taky ne."
"A to jako proč?" zeptala se Ginny.
"Protože jsem svolal na dnešní dopoledne trénink. Musím přece využít toho, že se Harry vrátil už včera. Zápas se Zmijozelem je totiž už v sobotu, pokud jsi nezapomněla, a tak je každý trénink navíc důležitý," vysvětlil.
"Vždyť já vím," podotkla.
"Přijdeš se na nás podívat?" otočil se Ron k Hermioně.
"To víš, že jo," usmála se.
Nedlouho poté už seděli všichni členové nebelvírského famfrpálového družstva v šatně.
"Takže," začal Ron, "díky, že jste všichni přišli," usmál se, "Dneska budeme procvičovat chytání, střílení a uhýbání," oznámil jim, "To znamená, že zatímco já budu v bráně, kde na mě Ginny, Mark a Jane budou střílet camrálem, tak Jack a Dean se budou snažit, co nejdéle, zabránit Harrymu, aby chytnul zlatonku. Všem jasné?" přikývli, "Super. Tak a teď se můžeme převléknout."
"Ginny musíš mě pomstít," šeptl jí vzápětí Harry.
"Proč?" usmála se.
"Neboť ze mě Ron udělal cvičný terč. A tak bys mu měla nasázet, co nejvíc gólů."
"A to ještě nevíš všechno," zazubila se, "Já jsem totiž chodila na začátku roku ještě s Deanem a rozešla jsem se s ním kvůli toho, že jsem se do tebe zamilovala," rozesmála se.
"Hmm, tak to bude zajímavý trénink," pokýval hlavou a začal se převlékat.
"Harry, vážně ti nic není?" strachovala se Ginny a pomohla mu na nohy.
"Ne, to je v pohodě," ujistil ji Harry, "Na tu ruku stačí Nápravový lektvar."
"Říkal jsem snad, že ho máte zabít?" zařval na Deana Ron, "Tak to totiž vypadalo! Buď rád, že vyváznul jen se zlomenou rukou!"
"Ne, ale říkal jsi, že mu máme zabránit v tom, aby chytnul zlatonku," připomněl mu klidně Dean, "Neříkal jsi, jakým způsobem," podotknul, "Příště musíš lépe formulovat své instrukce," uzemnil ho vítězně.
Ron otevřel ústa, ale poté je zase zavřel.
"Tak ahoj na dalším tréninku," usmál se potěšeně Dean a odešel se převléct.
Vzápětí k nim přiběhla Hermiona.
"Doufám, že takhle nevypadají vaše tréninky, nebo snad ano?" otočila se šokovaně na Rona.
"Jistěže ne," odpověděl naštvaně, "Mám chuť Deana přetrhnout!" otočil se na Ginny, "Že tys s ním předtím chodila?"
"Jo," hlesla.
"Teď je mi to už jasný! A proč-"
"Nech už toho," utnula ho Hermiona, "Harry musí jít na ošetřovnu."
"Tak to ani náhodou," odporoval, "Ještě by si mě tam nechala."
"To chceš chodit se zlomenou rukou?" zvedla obočí.
Harry se zamyslel a v ruce se mu objevila lahvička s Nápravovým lektvarem.
"Jistě, že ne," usmál se a vypil ho.
"Je ti, ale jasné, že ti ty kosti hned nesrostou," upozornila ho.
"No, tak budu muset doufat, že do večera budou srostlé," usmál se.
"Co kdybychom zašli k Hagridovi?" navrhl Harry, poté co se převlékli.
"K Hagridovi?" divila se Ginny.
"Abyste věděli, tak je taky členem řádu."
"On?" zeptal se překvapeně Ron.
"Jistě," usmál se Harry, "Stejně jako všichni profesoři."
"Tím chceš říct, že i Snape?" zeptala se překvapeně Hermiona.
"Jo i on," ušklíbnul se, "Nevím, jestli bych vám to měl říct, teď když jsem člen Řádu," zamyslel se, "Ale proč vlastně ne? Stejně budu až večer slavnostně přijat."
"A co?" zeptal se nedočkavě Ron.
"Snape je totiž u Voldemorta nastrčený jako špeh."
Ginny, Ron a Hermiona vytřeštili oči.
"Tak to jsem vážně nečekala," prohlásila Ginny.
"Tak půjdeme?" zeptal se po chvíli Harry.
"Proč ne," souhlasila Hermiona.
Harry vzal Ginny za ruku a vyrazili. Jakmile byli u hájenky, tak zabouchal na dveře. Ozval se psí štěkot a ve dveřích se objevil Hagrid.
"Harry? Co potřebuješ?"
"Ale nic," usmál se, "Jen jsem tě přišel s přátely navštívit."
"Tak to pojďte dál," pozval je potěšeně a ustoupil jim, aby mohli projít.
"Tesáku, sedni!" nařídil mu, protože se chystal po Ronovi skočit.
"Hagride, tohle je Ron Weasley, Hermiona Grangerová a moje dívka Ginny Weasleyová," usmál se.
"Těší mě. Nemusels je ani představovat, vždyť já je znám," usmál se, "Nedáte si čaj?" zeptal se jich, když si sedli.
"Ano, rádi," odpověděla za všechny Hermiona.
Tesák se připlížil k Ronovi a dal si hlavu na jeho koleno. Ron se zatvářil ustrašeně.
"Nemusíš se ho bát. On ti nic neudělá," ujistil ho Hagrid a Ron se uvolnil.
"Tak jak se máš, Hagride?" zeptal se ho Harry, když před něj položil hrnek s čajem.
"Ale jo, teď už dobře," usmál se, "Kentauři si totiž stěžovali, že jim nějaký student chodí pořád do lesa, na jednu mýtinu, a rozdělává si tam ohníček. Nevíš náhodou o tom něco?" zeptal se ho s úsměvem.
"Já?" zatvářil se nevinně, "Jak bych mohl," usmál se.
"Ještě, že tak. Jestli, ale zjistíš, který student to byl, tak mu prosím vyřiď, ať už se tam raději neukazuje nebo s ním kentauři udělají krátký proces," usmál se.
"To víš, že jo," rozesmál se Harry.
"Hagride, žijí v lese nějaká nebezpečná zvířata?" zeptala se zvědavě Ginny.
"Jistěže, spousta. Vždycky, když tam jdu, tak si beru s sebou kuši a Tesáka, protože nikdy nevíš, co tě může potkat. Asi před měsícem jsem třeba…"
Hagrid jim začal vyprávět, co všechno zažil v Zapovězeném lese. Po dvou hodinách se s ním rozloučili a vydali se na oběd.
"Ten Hagrid je strašně fajn," podotknul Ron na obědě.
"To je," souhlasila s ním Hermiona a sledovala Ginny, jak Harrymu pomáhá s obědem.
"Pořád si myslím, že bys měl zajít aspoň na chvíli na ošetřovnu," podotkla.
"Hermi, nech už ho na pokoji," doporučil jí Ron.
"Nechám ho, když se mnou půjdete všichni tři do knihovny."
"V neděli?" zamračil se Harry.
"A proč ne? Vy dva si musíte konečně uvědomit, jak jsou OVCE důležité a začít se učit. Ginny taky neuškodí, když tam s námi zajde."
"No, tak jo," rezignoval Harry, "I když si myslím, že máme čas, když jsou až v červnu a je teprve konec října."
Po hodině strávené v knihovně, kde kromě nich byla jen madam Pinceová, Harry najednou vstal.
"Ginny půjdeš se se mnou poohlídnout po další knížce?" zeptal se s úsměvem.
"Jistě," vstala a spolu s ním zamířila za jeden regál.
"Taky tě to, tak baví, že?" zeptala se ho s úšklebkem.
"Nesmírně," usmál se a políbil ji.
*
"To ať tě ani nenapadne jít za nimi," upozornila Hermiona Rona, když viděla, že vstává.
"A proč ne?" zeptal se naivně.
"Ty si vážně myslíš, že šli hledat nějakou knížku?" usmála se.
"No," zamyslel se, "Ne," přisednul si zpátky k ní a vzal ji za ruku.
"Co kdybychom se vrátili ke včerejšku?" zeptal se šibalským úsměvem.
"Proč ne?" usmála se a políbila ho.
*
Ginny se od Harryho po chvíli odtrhla a podívala se za regál.
"A helemese," usmála se, "Hádej co Ron s Hermionou dělají?"
"Že by to, co my?" zasmál se.
"Jo," usmála se a políbila ho.
"Ehm, ehm," ozvalo se za nimi.
"Madam Pinceová, my se-" zarazil se, neboť si všimnul, že to není knihovnice, ale Draco Malfoy. Naštval se a chytnul ho za hábit.
"Tobě mé varování nestačilo?" zeptal se ho a chystal se ho uhodit, ale Malfoy ho zadržel.
"Počkej! Něco pro tebe mám!" vykřiknul. Harry ho pustil.
"Něco pro mě máš?" zeptal se udiveně.
"Jo, mám. Pán zla ti něco posílá," podal mu krabici. Harry se na něj nedůvěřivě podíval, ale nakonec si ji vzal. Malfoy se vzápětí vypařil.
"Co to může být?" zeptala se Ginny.
"Nemám tušení. Pojď," vzal ji za ruku a vydal se zpátky k Ronovi a Hermioně.
"Promiňte, že vás rušíme, ale je tu něco důležitého," usmál se Harry a položil krabici na stůl.
Hermiona s Ronem se od sebe odtrhli.
"Co to je?" zeptal se Ron.
"To právě nevím, ale je to od Voldemorta. Malfoy mi to právě dal," odpověděl a chystal se ji otevřít.
"Nevím, jestli je to dobrý nápad," podotkla Hermiona.
"Jinak se nedozvíme, co je uvnitř," pokýval hlavou a otevřel ji.
V krabici se nacházela lahvička s nějakým rudým lektvarem a dopis.
"Harry Pottere, pokud nechceš přijít o svou Zmijozelovu moc, tak vypij předtím než vstoupíš do Fénixova řádu, tento lektvar. Jinak se bude postupně ztrácet, až nezbude vůbec nic. Voldemort," přečetl Harry obsah dopisu.
"Myslíte, že to může být pravda?" zeptal se Ron.
"To nevím, ale pokud ano, tak bych se jí mohl zbavit."
"Harry, ale co když tím, že se jí zbavíš, pak nebudeš schopen porazit Ty-víš-koho?" zeptala se Ginny.
"Tak to by byl opravdu problém, protože já ho chci porazit."
"No, jo. Ale taky je tu možnost, že si Ty-víš-kdo vymýšlí, aby si ho vypil, protože tě ten lektvar může ovlivnit," upozornila ho Hermiona.
"To nemám moc na vybranou," pokýval hlavou, "Když uvěřím Voldemortovi a vypiji ho, tak mi může má moc zůstat a porazím ho, ale taky mě může ještě víc ovlivnit. Co teď?" obrátil se na ně a vzal lektvar do levé ruky, protože tu pravou měl stále ještě zlomenou.
"Harry, já vážně nevím," podotkla Hermiona, "To si musíš rozhodnout sám."
Harry se na lektvar zadíval proti světlu.
"Věřit Voldemortovi je jako věřit samotnému Satanovi," prohlásil a schoval si ho do hábitu, "Rozhodnu se až na ústředí," oznámil jim a posadil se zadumaně na židli.
"Víte, co?" ozval se po chvíli ticha Ron, "Už mě to tu nebaví. Pojďte si do společenky zahrát Řachavého Petra."
"A víš, že je to dobrý nápad? Už jsem ho dlouho nehrála," usmála se Hermiona.
"Já taky ne," souhlasila Ginny.
Harry se na ně zamyšleně podíval, ale poté se rozesmál.
"Víte, vy, jak jsem rád, že vás mám?" prohlásil a zvednul se, "Chytněte se za ruce," pokynul jim.
Překvapeně se na něj podívali, ale udělali co chtěl. Harry vytáhnul Pobertův plánek, prohlídnul si ho a poté ho schoval zpátky. Chytnul se s nimi za ruce a vzápětí je všechny obklopily plameny a přemístili se před vchod do Nebelvírské společenské místnosti.
"To jsem nečekal," usmál se Ron, "Famfrpál," řekl heslo Buclaté dámě a vstoupili.
"Hodně štěstí," popřála Harrymu Ginny a políbila ho.
"Budeme tě čekat než se vrátíš," oznámil mu Ron s úsměvem.
"Rozhodni se správně," usmála se Hermiona.
"Neboj," usmál se Harry a zadíval se na budík na nočním stolku, jehož ručičky ukazovaly půl osmé, "Tak ahoj," zamával jim už zdravou rukou a vzápětí se přemístil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 maggdinka maggdinka | Web | 16. ledna 2010 v 16:09 | Reagovat

Ten Voldy si ne a ne dát pokoj tyjo. Furt Harrymu něco posílá a vnucuje :D
Ale je to hezké a zajímavé, uvidíme jak se Harry rozhodne, ale určitě ten lektvar nebude nic dobrýho. No uvidíme, snad se to v další kapče dozvím :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama